Duá - prosby k Alláhu

Páteční kázání 19. 4. 2013 (9. džumádá l-áchira 1434), šejch Samer Shehadeh, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jen Jeho uctíváme a jen Jeho o pomoc a odpuštění prosíme. Dosvědčuji, že není Božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Lidé! My všichni potřebujeme našeho Pána, zatímco On nepotřebuje nikoho. Podstata všeho uctívání je v poníženosti Alláhu, a ta je podstatou modlitby – du‘á. Pokud chceš získat nějaké dobro či oddálit nějaké zlo, jedinou tvou skutečnou šancí je du‘á. Čím je člověk poníženější vůči Alláhovi, tím je Mu blíže a má u Něj vznešenější postavení. Alláh zkouší lidi různými těžkostmi, aby se na Něj obrátili a poníženě Ho prosili. Alláh miluje, když Ho lidé prosí. Ve svatém výroku Alláh říká: „Služebníci Moji, všichni bloudíte krom těch, které na pravou cestu uvedu, proste Mě tedy o vedení, uvedu vás. Služebníci Moji, všichni jste hladoví krom těch, které nakrmím, proste mě tedy o to a Já vás nakrmím.“ Prosby k Alláhu jsou tím nejvznešenějším uctíváním, které nemá čas ani místo. Pros Alláha, ať kdykoliv a kdekoliv. Vždy je ti nablízku. Není lepší způsob, jak dokáže člověk dosáhnout svých tužeb tak účinně jako skrze du‘á.

Prosba, pokud jde od srdce a je pro dobrou věc, je vyslyšena, jen je třeba se vyhnout věcem, které brání jejímu vyslyšení. Největší překážka pro vyslyšení proseb je, když má člověk jídlo, pití a peníze ze zakázaného. Takovému člověku nemůže být vyslyšena jediná prosba. Dbej proto na to, aby tvé jídlo, pití a peníze byly všechny z povoleného, jinak až budeš v nouzi a budeš dělat du‘á od srdce, budeš překvapen, že ti Alláh nevyslyšel.

Jsou časy, místa a situace, kdy je du‘á vyslyšené více než jindy:

- V poslední třetině noci.

- Při dešti.

- Při velké a malé pouti.

- Jedna krátká chvíle každý pátek. Bylo nám však utajeno, kdy je přesně tato chvíle, a to abychom se snažili celý pátek.

- V noci „lajlatu l-qadr,“ což je jedna z lichých nocí poslední třetiny měsíce ramadánu.

- Mezi azánem a iqámou.

- Na konci každé povinné modlitby, tj. před ukončení modlitby pozdravem.

- Na dalekých cestách.

- Při přerušení půstu.

- V nouzi.

- Prosba věřícího pro svého bratra či sestru v islámu v jeho či její nepřítomnosti.

- Prosba ukřivděného.

- Prosba rodiče proti svému dítěti nebo pro něj – a další.

Nikdy nepros Alláha o nic špatného. Nedělej du‘á proti sobě, svým dětem a rodině, svému majetku atp. Pokud by prosba padla zrovna v hodinu, kdy jsou prosby vyslyšeny více než jindy, mohla by být taková prosba vyslyšena, a pak bys litoval.

Když prosíš Alláha, pros Ho o něco velkolepého a nepros o maličkosti a bezvýznamné věci. Pro Alláha není nic velkého. Když Alláh dá, tak dá hodně, vždyť Jemu patří vše a On je Štědrý. Měj tedy vysoké ambice a pros o dobro v tomto i v posmrtném životě. Nepros o příliš konkrétní věci, protože jen Alláh ví, zda jsou pro tebe dobré nebo špatné. Pros Alláha o obecné věci – tak vypadaly Prorokovy prosby. Prosil vždy obecně o dobro v tomto a v posmrtném životě. Nikdy však nespěchej. Pokud je tvé jídlo, pití a peníze z povoleného, neprosíš o špatnou věc a jsi v dobrém vztahu ke svým rodičům a příbuzným, tvá prosba bude vyslyšena, ale v ten správný čas. Jen Alláh ví, kdy je pro tebe nejlepší, aby prosby byly vyslyšeny. Pokud je to v tomto životě, pak to přijde v ten vhodný čas. Pokud ne, pak ti to Alláh vynahradí v Soudný den dobrými skutky, které budeš potřebovat jako nic jiného. Buď tedy trpělivý a věř, že Alláh ti dá za tvé prosby to, co je pro tebe nejlepší. A když prosíš, pros jen Alláha, a to přímo. Proč se někteří obracejí ve svých prosbách k někomu jinému než ke Stvořiteli nebo se k Němu obracejí přes prostředníky? Copak nám Alláh není nablízku? „A když se tě Moji služebníci na Mě zeptají, pak (jim řekni, že) Já jsem věru blízko a vyslyším prosbu služebníka, když Mě prosí, tak ať vyslyší Mé volání a uvěří ve Mně – snad budou správně vedeni!“ (2:186).