K čemu jsou dobré zbožné skutky po smrti a jejich vliv na chování

01.10.2021 09:42

Páteční kázání 1. října 2021, Dr. Usama al-Deiri, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jen Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Z milosti Alláha Mocného a Vznešeného k člověku mu byly otevřeny různé cesty konání zbožných skutků, aby získával dobré skutky, které mažou ty špatné, a vystoupal na vyšší stupně po smrti. V hadísu Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – se říká: „Když člověk zemře, jeho činy skončí, kromě tří věcí: pokračujícího dobročinného daru, vědění, ze kterého mají druzí lidé užitek, a zbožného potomka, který za něho pronáší prosebné modlitby.“ (podle Muslima) Tento hadís přináší poselství milosrdenství pro všechny služebníky Alláhovy. Prvním z těchto zbožných činů je, aby se lidé předháněli v pokračujících dobročinných darech. Člověk z nich má užitek na tomto světě, ale jejich užitek trvá i po smrti až do Soudného dne. Je nezbytné, aby byl úmysl člověka, který dar dává, upřímný, aby byl tento skutek učiněn pro Všemohoucího Alláha a ne aby se člověk předvedl nebo aby si vylepšil svou pověst.

Cesta člověka tímto životem trvá jen omezený počet dní, jeho čas je předurčený. Muslim se během tohoto času zásobí zbožnými skutky, které ho přibližují k Tomu, který zná vše, co je skryté, zlepšuje své postavení na Věčnosti. „V ten den nalezne každá duše před sebou to, co vykonala dobrého, i to, co provedla špatného, a tehdy zatouží, aby mezi ní a oním byla vzdálenost velká.“ (3:30) 

Není pochyby o tom, že člověk je tvor slabý, svádí ho jeho touhy nebo našeptávání ďábla a odbočí z přímé cesty, čas mu zkrátí práce a nezbyde mu čas na to, aby svou cestu napravil. I když patří mezi zbožné, bude si přát vrátit se k životu na tomto světě, aby vykonal ještě více skutků uctívání, aby se ještě více snažil, aby vystoupal na ještě vyšší stupně u Všemohoucího Alláha.

V Prorokově hadísu „Když člověk zemře, jeho činy skončí, kromě tří věcí“ je zmíněna věc, která je ku prospěchu člověka, a tou první je pokračující dobročinný dar. Tím jsou myšleny waqfy, islámské náboženské nadace, které člověk odkáže ve prospěch muslimů. Byly nazvány pokračujícími dobročinnými dary, protože prospěch z nich i odměna za ně pokračuje, trvá i po smrti člověka, který tento dar dal. Odměna z nich trvá, dokud trvá tento dobročinný dar. Všemohoucí Alláh praví: „Kdokoli dá Alláhovi půjčku výhodnou, tomu bude vrácena mnohonásobně; Alláh zavírá a otevírá dlaň Svou a k Němu budete navráceni.“ (2:245) Člověk je moudrý. Kdo by se chtěl připravit o odměnu po smrti? Kdo by nechtěl, aby mu byl jeho majetek prospěšný i poté, co opustí tento svět, aby se mu dostalo odměny v okamžiku, kdy na něj zapomene rodina, jeho milovaní i přátelé, stane se pouhou vzpomínkou? Člověk, který ze svého majetku založí waqf a činí tak pro Všemohoucího Alláha, se vyrovná člověku, který postaví nebo opraví mešitu, postaví školu nebo centrum, nebo vloží do waqfu část své nemovitosti, nebo vyčlení částku nebo projekt, ze kterého budou financováni studenti. Toto všechno jsou příklady pokračujícího dobročinného daru, který by měl muslim zachovávat. Abú Hurajra vyprávěl, že Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Mezi činy a dobré skutky, za které bude věřící dál dostávat odměnu i po své smrti, patří vědomosti, které předal a šířil, zbožný potomek, kterého po sobě zanechal, Korán, který odkázal jako dědictví, mešita, kterou postavil, nebo dům, který postavil, pro člověka na cestách, proud vody, který nechal plynout, dobročinný dar, který vydal ze svého majetku, když byl živ a zdráv, aby mu byl užitečný po smrti.“

Prorokovi druhové – radija lláhu anhum – se předháněli v získávání trvalé odměny prostřednictvím waqfů zřizovaných ze svých majetků pro Alláha. Umar bin al-Chattáb – radija lláhu anhu – řekl Prorokovi – salla lláhu alajhi wa sallam: „Získal jsem půdu v Chajbaru lepší, než jakou jsem kdy měl. Co bych s ní měl udělat?“ Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – odpověděl: „Můžeš z ní učinit nezcizitelný majetek a i plody z ní můžeš dát jako dobročinný dar.“ (všichni se na něm shodují) Uthman bin Affán – radija lláhu anhu – koupil studnu Rúma a učinil z ní waqf pro muslimy po té, co slyšel Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – jak říká: „Kdo vykoupil studnu Rúma, zaslouží si přijít do Ráje.“ (al-Buchárího sbírka správných hadísů)

Mezi další věci, z nichž plyne pro muslima odměna a má z ní prospěch po smrti, je vědění, ze kterého mají užitek druzí lidé, je to odkaz proroctví, z něhož pro muslima plyne odměna a má z ní prospěch po smrti. Znalost Všemohoucího Alláha a poslušnost vůči Němu je plodem vědění následovaného zbožným skutkem. K tomuto vědění patří i různé lekce, rady a výuka šířená na sociálních médiích. Člověk v této době by měl využívat technologie, měl by šířit jen to, v čem je všeobecné dobro pro všechny lidi, měl by se vyhýbat nepodloženým informacím, které vyvolávají spory. Náš Všemohoucí a Požehnaný Pán nám přikázal, abychom drželi pospolu, abychom se nerozdělovali. Všemohoucí praví: „Přidržujte se pevně provazu Alláhova všichni a nerozdělujte se!“ (3:103) Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – učinil z učenců dědice proroků: „Učenci jsou dědici proroků. Proroci neodkázali žádný majetek, ale odkázali vědění. Kdo ho získá, získá velké štěstí.“ (Sunan at-Tirmídhí) Vědění je možné zdědit od učence, který zanechá knihu ke čtení, nebo vynález užitečný pro lidstvo, anebo lék, který léčí nemocné.

Zbožný potomek je štěstím pro rodiče na tomto i na Onom světě. Na tomto světě přináší radost a potěšení, po smrti svých rodičů nebo některého z nich za ně pronáší prosebné modlitby: „Pane můj, smiluj se nad nimi oběma, tak jako oni mě vychovali, když jsem byl malý!“ (17:24) Proto je nutné, aby muslim vychovával své děti správně, aby mu byly prospěšné po jeho smrti. Prorokovi druhové – radija lláhu anhum – byli dáváni za nejlepší příklady toho, jak vychovávat děti, jako nejlepší potomci nejlepších předků. Je třeba, abychom je následovali ve výchově ve víře, jejímiž plody jsou zbožní synové a zbožné dcery.

Zbožný potomek je přínosem pro společnost. Díky němu lidé chválí toho, kdo ho vychoval a kdo se mu věnoval, a následně se za něj lidé modlí a přejí mu milost a odpuštění za tuto správnou výchovu. Všemohoucí Alláh praví: „… a ti, kdož říkají: ‚Pane náš, dej nám v manželkách našich i potomcích našich oka ochlazení a učiň nás vzorem bohabojným…‘“ (25:74) K Prorokovi – salla lláhu alajhi wa sallam – přišel jeden člověk a zeptal se ho: „Posle Alláhův, je něco, čím mohu prokázat službu svým rodičům po jejich smrti?“ Prorok odpověděl: „Ano. Modli se za ně, pros za ně o odpuštění, splň za ně jejich závazky, udržuj příbuzenské vztahy, které nemohou být udržovány jinak než skrze ně, a cti jejich přátele.“ (Sunan Abí Dáwúd) Člověk je od přírody společenský tvor, který žije s příslušníky svého rodu na zemi, kterou stvořil Všemohoucí Alláh, aby se zde usadili. Ke zbožným skutkům patří i to, jak se člověk chová ke svému okolí, neboť dýchá okolní vzduch, trhá si plody. Zbožné skutky, které vykoná na zemském povrchu, mu budou k užitku, až se ocitne pod jejím povrchem. Chraňme tedy vodu na Zemi, její vzduch i půdu, chraňme její čisté lesy. Je to naše zákonná odpovědnost. Prorok – alajhi as-salátu was-salám – řekl: „Odstranění nebezpečí z cesty je dobročinností.“ (podle Muslima)Zapamatujme si prosebnou modlitbu Proroka Júnuse – alajhi as-salátu was-salám: „Není boha kromě Tebe. Chvála Tobě. Věru jsem patřil k nespravedlivým.“ Toto bude muslimovi užitečné za života, a když to naučí dalšího člověka, je to vědění užitečné pro druhé, které bude trvat i po jeho smrti.