Kdo má tyto tři vlastnosti, bude se těšit z víry

Páteční kázání 22. 5. 2015, šejch Ahmad Rajab, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Podle Anase (rAa) Prorok (sAs) řekl: „Kdo má následující tři vlastnosti, bude se těšit z víry: 1. ten, komu je Alláh a Jeho Posel dražší než cokoli jiného, 2. ten, kdo někoho miluje a miluje ho jedině kvůli Alláhovi, a 3. ten, kdo se nechce vrátit k životu bez víry, jako nechce být vržen do ohně pekelného.“ (podle al-Buchárího, Muslima aj.)
K významu výrazu „těšit se z víry“ řekl an-Nawawí (nechť je k němu Alláh milostivý): „Hledání uspokojení v poslušnosti a snášení nesnází s požehnáním Vznešeného a Všemocného Alláha a Jeho Posla (sAs) a vyzývání k tomu na celém širém světě.“
Dnes, s dovolením Vznešeného Alláha, budeme hovořit o první části výroku, kterým je doporučení, aby nám byl Alláh a Jeho Posel dražší než cokoli jiného. Podle Háfize bin Hadžar to znamená, že ten, kdo plně uvěřil, poznal, že Alláhova pravda a pravda Jeho Posla je jistější než pravda jeho otce, matky, manželky a všech ostatních, neboť tato pravda je cestou z bludu, záchranou před ohněm pekelným a pochází od Alláha prostřednictvím Jeho Posla (sAs). Výrazem lásky k němu je vítězství jeho víry slovem i činy, obhajoba jeho nařízení a nechat se utvářet jeho morálkou.
Podle an-Nawawího věřící vyjadřuje svoji lásku ke Stvořiteli skutečnou poslušností, zanecháním neposlušnosti a stejně tak lásku k Prorokovi (sAs).
Vznešený Alláh pravil: „Rci: ‚Milujete-li Alláha, pak mne následujte a Alláh vás za to bude milovat a odpustí vám viny vaše, vždyť Alláh je odpouštějící a slitovný.“ (Rod cImránův, 3:31)
Bin Kathír ve svém výkladu k tomuto verši říká: „Tento verš je zásadní pro každého, kdo tvrdí, že miluje Alláha a nejde cestou proroka Muhammada. Je pokrytcem, dokud nebude následovat příkazy proroka Muhammada a víru zprostředkovanou Prorokem ve všech svých činech a slovech.“
Láska k Poslu (sAs) je základním pilířem z pilířů víry, bez ní není víra žádného věřícího úplná.
Podle Anase bin Málika (rAa) Prorok (sAs) řekl: „Přísahám při tom, v Jehož rukách je moje duše. Nikdo z vás se nestane věřícím, dokud mu nebudu milejší než jeho syn, otec a všichni lidé.“ Bin Battál (nechť je k němu Alláh milostivý) vysvětluje tento hadís – a Alláh ví nejlépe – tak, že kdo dosáhl plné víry, pochopil, že Prorokova pravda a jeho zásluha stojí výše než pravda jeho otce, syna a všech lidí, neboť díky Prorokovi Alláh zachránil jeho lid a vyvedl je z bludu. Jak bychom ho tedy neměli milovat, když ho milovalo vše, dokonce i nerosty a živočichové, pro jeho dobrou morálku a chování (sAs).
Láska k Prorokovi (sAs) je důvodem, jak se k němu připojit v Soudný den na nejvyšších stupních nebes. Jeden z jeho vznešených druhů se zeptal: „Posle Alláhův, kdy nastane Hodina?“ Prorok odpověděl otázkou: „A co sis na ni připravil?“ Muž odpověděl: „Lásku k Alláhovi a Jeho Poslu.“ Prorok řekl: „Budeš s těmi, které sis oblíbil.“ Anas prohlásil, že se po nástupu islámu nejvíce radovali, když Prorok (sAs) tomuto muži řekl: „Budeš s těmi, které sis oblíbil.“
V jiném hadísu podle Abdulláha bin Masúda (rAa), se uvádí: „K Prorokovi (sAs) přišel muž a zeptal se ho: ‚Proroku, co řekneš o muži, který si zamiloval jeden lid, ale nepřipojil se k nim?‘ Prorok mu odpověděl: ‚Ten muž bude s těmi, které si oblíbil.‘“
 

Milí bratři a sestry, jsme na začátku významného měsíce, kterým je měsíc šabán. Prorok (sAs) se snažil postit se co nejvíce dní z tohoto měsíce. Usáma bin Zajd (rAa) řekl Prorokovi: „V žádném měsíci jsem tě neviděl tolik se postit jako v měsíci šabánu.“ Prorok (sAs) odpověděl: „Tento měsíc je opomíjený. Je mezi radžabem a ramadánem. Právě v tomto měsíci se činy dostávají k Pánu všech světů a já bych rád, aby se k němu moje činy dostaly, když se postím.“ (upraveno al-Albáním)