Láska k vlasti a její obrana

Datum: 3. 11. 2023 (19. rabí´ath-thání 1445 H)
Mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Láska k vlasti je zcela přirozenou věcí každého člověka. Všichni tvorové tíhnou ke své zemi nebo území, kde vyrostli. Všemohoucí Alláh praví: „… podle sklonu přirozeného lidem, v němž Alláh lidi stvořil. Stvoření Alláhovo pak změnit nelze – a toto je náboženství neměnné, však většina lidí to neví.“ (30:30) Láska k vlasti je neměnnou přirozeností v cítění člověka.

Imám al-Ghazálí řekl: „Lidé jsou zvyklí na zemi, kde žijí, i kdyby byla pustinou plnou divoké zvěře.“ Ibráhím syn Adamův řekl: „Nic pro mne nebylo těžší než opustit svou zem.“

Tu přišel islám, aby rozvíjel tuto lásku a učinil ji součástí činů poslušnosti vůči Alláhovi, spojeným s odměnou či trestem. Všemohoucí Alláh přísahá při Mekce, když praví: „Hle, přísahám při tomto městě – ty volně si žiješ v tomto městě…“ (90:1-2) Když byl Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – vyhnán z Mekky, zastavil se na kopcích nad ní, pohlédl na ni s bolestí v srdci, že ji opouští, a řekl: „Není lepšího místa a mně milejšího. Nebýt toho, že mě můj lid vyhnal, nikdy bych nežil jinde.“ To dokazuje lásku Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – ke svému domovu – Mekce, ze které nechtěl odejít, kdyby k tomu nebyl přinucen. Jeho srdce se neupokojilo, dokud Všemohoucí Alláh neseslal tyto verše: „Ten, kdo ti uložil Korán, navrátí tě do místa schůzky poslední.“ (28:85)

Aby byla v zemi stabilita a pro její udržení a pro zajištění bezpečí Alláh zakázal muslimům, aby se svářili a rozdělovali, neboť je to oslabuje, jak praví Všemohoucí Alláh: „… a nehádejte se, abyste neztratili odvahu a neodvrátil se od vás vítr příznivý! Buďte trpěliví, neboť Alláh stojí na straně trpělivých!“ (8:46) Přikázal jim, aby se Ho drželi a byli jednotní: „Přidržujte se pevně provazu Alláhova všichni a nerozdělujte se! Pomněte dobrodiní Alláhova k vám, když byli jste nepřáteli a On opět sblížil srdce vaše a stali jste se – díky milosti Jeho – bratry…“ (3:103)

Když lidé jedné země spolupracují, stává se silnou a nepřemožitelnou, vyjeví se její hrdost a čest, daří se odrážet podvodné triky nepřátel, je ochráněno to, co je nedotknutelné, a je chráněna dobrá pověst a není prolévána krev a to vše díky zbožnosti a bohabojnosti. Všemohoucí Alláh praví: „Pomáhejte si vzájemně ke zbožnosti a bohabojnosti a nepomáhejte si k hříchu a nenávisti.“ (5:2)

Islám uzákonil obranu vlasti a její ochranu, když Všemohoucí Alláh praví: „A těm, kdož chtějí, je dovoleno, aby bojovali kvůli tomu, že jim bylo ukřivděno. A Alláh věru je schopen poskytnout jim pomoc, těm, kdož bylo bezprávně vyhnáni ze svých domovů jedině proto, že říkali: ‚Pánem naším je Alláh!‘ A kdyby byl Alláh nezahnal jedny lidi druhými, věru by byly bývaly zničeny poustevny, kostely, modlitebny a místa klanění, v nichž hojně je vzpomínáno jména Alláhova. – A Alláh vskutku pomůže těm, kdož pomáhají Jemu – a Alláh věru je silný, mocný.“ (22:39-40) Obrana vlasti je totiž obrana víry, majetku, sebe sama, cti, rozumu, což jsou ty nejvíce nezbytné věci podle islámského práva, a kdo je při tom zabit, stává se mučedníkem. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Kdo je zabit kvůli svému majetku, je mučedník. Kdo je zabit pro svou víru, je mučedník. Kdo je zabit kvůli své krvi, je mučedník. Kdo je zabit kvůli své rodině, je mučedník.“

Podle islámu je vyhánění lidí z jejich domovů jedním z nejhorších zločinů proti lidskosti. Nikdy v historii se nestalo, že by muslimové někoho vyhnali z jeho země. Podle Á’iši – radija lláhu anhá – se traduje, že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Nechť Alláh zatratí Šajbu bin Rabí’a, Utbu bin Rabí’a a Umajju bin Chalafa, jako oni nás vyhnali z naší země.“

Faraon popudil lid Mojžíše – alajhi as-salám – proti němu s tím, že je chce připravit o jejich zem a vyhnat je z jejich země: „I řekl Faraón k velmožům svým, kol něho stojícím: ‚Tohle věru je kouzelník obratný, jenž kouzly svými vás chce z vaší země vyhnat. Co rozhodnete?‘“ (26:34) Vzbudil v nich obavy, že je chce Mojžíš – alajhi as-salám – vyhnat z jejich země.

Naši trpěliví, stateční a neochvějní lidé v Gaze a okupované Palestině jsou vystaveni do nebe volající agresi, jejímž cílem se stávají nevinní, ženy a děti, staří lidé, mladí i staří, stromy i půda, jsou ostřelovány nemocnice, školy, modlitebny, jsou bourány domy nad hlavami lidí, kteří jsou v nich, aby byli lidé vyhnáni ze své země, zbaveni svého práva na svou zemi, jsou to příšerné zločiny proti veškeré lidskosti, které neschvalují žádné nebeské ani pozemské zákony.

Proroci – alajhim as-salátu wa-s-salám – se v těžkých časech obraceli pokorně na Alláha, připomínali si Ho a pronášeli prosebné modlitby jako například Ibráhím – alajhi as-salám – když byl vhozen do ohně: „Mně postačí Alláh, a jak výtečný On je ochránce!“ A také v případě Muhammada – salla lláhu alajhi wa sallam: „A když jim lidé řekli: ‚Lidé se proti vám shromáždili, bojte se jich!‘, tu zvětšila se ještě víra jejich a zvolali: ‚Nám postačí Alláh, a jak výtečný On je ochránce!‘“ (3:173)