Modlitba a časté chyby v ní - 1. část

Páteční kázání 7. 10. 2011 (9. dzú l-qi'da 1432), šejch Samer Shehadeh, mešita v Praze.

BismiLLÁHirrahmánirrahím, 

chvála Alláhu. Jeho chválíme a jen Jeho o pomoc a odpuštění prosíme. Dosvědčuji, že není Božstva kromě Alláha a že Muhammad (s.A.s.) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Řeč je dnes o druhém z pilířů islámu. O modlitbě. Mnoho muslimů si neuvědomuje, o jak důležitou povinnost jde. Všechna přikázání byla sesílána k proroku Muhammadovi (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) přes anděla Gabriela – kromě modlitby. Tu Alláh přikázal proroku Muhammadovi (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) přímo, bez prostředníka, a to při noční cestě v sedmém nebi. To proto, aby Alláh ukázal lidem důležitost této povinnosti. Povinná modlitba je jediná povinnost, jejíž zanechání je podle mnohých učenců odpadlictvím od víry. Muslim, který zanechá jakoukoliv jinou povinnost, stává se tak hříšníkem, ale je nadále muslimem. Mnoho učenců však uvádí jako jedinou výjimku povinnou modlitbu. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) řekl: „Mezi člověkem a mezi nevěrectvím a přidružováním je zanechání modlitby.“ Na nesmírnou důležitost modlitby Alláh poukazuje mj. tím, že varoval před trestem ty, kteří odkládají modlitbu tak dlouho, až vyprší její čas. Alláh říká (ve významu): „Běda těm modlícím, kteří na svou modlitbu nedbají.“ (107:4-5).

V modlitbě muslim stojí před svým Pánem a Stvořitelem. Kdy jindy má tu možnost? Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) říká: „První věc, za kterou bude služebník souzen v Den zmrtvýchvstání, je modlitba. Pokud tak bude dobrá, budou dobré i všechny ostatní jeho skutky. Pokud bude zkažená, budou zkažené i všechny ostatní jeho skutky.“ Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) nám tím jasně oznamuje, že žádný dobrý skutek nebude přijat, pokud nebude přijata modlitba, protože ta je klíčem k přijetí ostatních skutků. Je tedy povinností každého věřícího, aby dbal na svou modlitbu a vykonával ji tak, aby byla přijata. 

Správně vykonaná modlitba má na věřícího obrovský dopad. Ve dne i v noci mu neustále připomíná Stvořitele a jeho povinnost vůči Němu. Muslim tak udržuje neustálý kontakt se svým Bohem. V modlitbě muslim hledá sílu, která mu pomůže čelit nesnázím tohoto života, ale i sílu ke konání dobrých skutků.

Stejně jako je za zanechání modlitby přísný trest, je za její dodržování štědrá odměna. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) říká: „Co si myslíte o tom z vás, který by měl před svými dveřmi řeku, ve které by se koupal každý den pětkrát. Zbylo by z jeho špíny něco?“ Odvětili: „Nezbylo by z jeho špíny nic.“ Řekl: „Stejně tak jsou pět povinných modliteb. Alláh jimi maže hříchy.“ Ibn Mas‘úd (r.A.a.) řekl: „Spalují vás hříchy, dokud se nepomodlíte ranní modlitbu, která to umyje. Pak vás spalují hříchy, dokud se nepomodlíte polední modlitbu, která to umyje. Pak vás spalují hříchy, dokud se nepomodlíte odpolední modlitbu, která to umyje. Pak vás spalují hříchy, dokud se nepomodlíte modlitbu po západu slunce, která to umyje. Pak vás spalují hříchy, dokud se nepomodlíte večerní modlitbu, která to umyje. Pak jdete spát, a to se vám žádné hříchy nepíší, dokud se neprobudíte.“ Nejen to. Učenci řekli o modlitbě mj. i to, že je příčinou pro zvýšení přídělů a darů od Alláha (rizq). 

Po tomto úvodu je nezbytné, abychom upozornili na nejdůležitější chyby, kterých se mnozí muslimové při modlitbě dopouští. Uvedeme dnes jen jednu, zbytek odložíme na příště. Nejprve je třeba vědět, že chyby v modlitbě jsou různých stupňů. Některé modlitbu zcela znehodnotí, jinými se člověk dopouští novoty ve víře, což je veliký hřích a jinými se připravuje o odměny.

Jednou z nejzávažnějších a nejrozšířenějších chyb, které znehodnocují modlitbu, je rychlá modlitba, ve které se člověk přesune do další polohy dříve, než zcela dokončí předchozí polohu. Když Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) jednou vešel do mešity, uviděl muže, který se modlil rychle. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) mu řekl: „Vrať se a pomodli se, protože ses nepomodlil!“ Toto se stalo třikrát, až muž řekl, že to jinak neumí. Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) mu řekl: „Když vstaneš k modlitbě, řekni „Alláhu akbar“, pak přečti něco z Koránu. Pak udělej předklon (rukú‘), dokud nebudeš v předklonu klidný. Pak vstaň, dokud se zcela nenarovnáš. Pak padni tváří na zem, dokud nebudeš klidný na zemi. Pak se zvedni, dokud nebudeš sedět klidný. Pak padni tváří na zem, dokud nebudeš na zemi klidný. Pak toto učiň v celé své modlitbě.“ Prorok (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) v tomto výroku několikrát jasně upozornil na to, že muslim musí každý pohyb dokončit, dokud v něm nebude klidný, tedy nehybný. Toto je jedním z pilířů modlitby, bez kterých je modlitba neplatná. Na další chyby upozorníme příště inšá Alláh.