Shovívavost a trpělivost

Páteční kázání 8. 10. 2021, Dr. Usama al-Deiri, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jen Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – nás vedl ke dvěma vlastnostem. Pokud se jich muslim drží, bude jeho život uspořádaný, klidný, sám bude vyrovnaný a získá od Všemohoucího Alláha dobro a lásku na tomto světě a vyšší postavení na Onom světě. Těmito dvěma vlastnostmi jsou shovívavost a trpělivost. Znamená to sebeovládání při rozčílení, řešení věcí s porozuměním a moudrostí. Kdo věci zvažuje a váží slova i činy, nebude litovat pro malichernost a nedbalost. Někteří učenci říkají: „Dejte si pozor na uspěchanost! Arabové ji přezdívají matkou lítosti. Protože člověk něco řekne, ještě než něco ví, odpovídá, než porozumí, rozhodne se, než popřemýšlí, řeže dříve, než změří, chválí, než okusí, zostudí, než dobře pozná. Tuto vlastnost nedoprovází nic jiného než lítost.“

Proto říká imám Alí – radija lláhu anhu: „Dobro není v tom, že máš hodně majetku a dětí, ale dobro je v tom, že rozšiřuješ své vědění a jsi shovívavý.“

Všemohoucí Alláh připisuje sám sobě shovívavost. Jedno z Jeho krásných jmen je Shovívavý. Všemohoucí Alláh praví: „Vězte, že Alláh je odpouštějící a shovívavý.“

Vrcholem morálky je, když je muslim označován podle krásných jmen a vlastností Alláha. Jsou to vlastnosti proroků a poslů – alajhim as-salá was-salám. Všemohoucí Alláh popisuje proroka Ibráhíma – alajhi as-salá was-salám – jako shovívavého. Všemohoucí Alláh praví: „A byl Ibráhím věru soucitný i blahovolný.“ (9:114) Všemohoucí Alláh mu zvěstoval dobrou zprávu o chlapci mírné povahy: „A oznámili jsme mu radostnou zvěst o chlapci povahy mírné.“ (37:101) Zcela jasně se tyto dvě vlastnosti ukázaly v chování Proroka Muhammada – salla lláhu alajhi wa sallam – kterého Všemohoucí Alláh poslal jako milosrdenství pro lidstvo veškeré. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – by maximálně shovívavý, trpělivý a odpouštějící, v čemž se řídil slovy Všemohoucího Alláha: „Dobré a špatné skutky si nejsou rovné; odplácej tím, co lepší je, a hle, ten, mezi nímž a tebou bylo nepřátelství, se stane jakoby přítelem horoucím. Však dostane se toho pouze těm, kdož trpěliví jsou, a dosáhnou toho jen vlastníci velikého štěstí.“ (41:34) Život Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – je plný příkladů shovívavosti a trpělivosti. Jedním z nich je příběh o beduínovi, který vyprávěl Anas bin Málik – radija lláhu anhu: „Šel jsem s Poslem Alláhovým – salla lláhu alajhi wa sallam – který měl na sobě plášť z Nadžránu s velmi silným lemem. Beduín vzal za okraj pláště a trhnul jím tak, až jsem si všimnul, že měl Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – na krku šrám. Beduín řekl: ‚Muhammade, dej mi něco z Alláhova majetku, který máš!‘ Posel Alláhův – salla lláhu alajhi wa sallam – se k němu otočil, usmál se a přikázal, aby beduínovi něco dali.“ (všichni se na něm shodují)

Chovat se shovívavě a být trpělivý neznamená slabost, ba naopak je to důkazem moudrosti a porozumění, díky nimž člověk dosáhne svých cílů a dosáhne svého pokojně a s klidem. Proto nás Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – vedl, abychom se učili shovívavosti a trpělivosti, abychom v tom sami sebe trénovali, neboť je to užitečné a dobré pro člověka samého i pro společnost. Abú ad-Dardá‘ – radija lláhu ta’álá anhu – vyprávěl, že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Vědění se dosáhne studiem, shovívavosti sebekontrolou. Kdo dá průchod dobru, dostane se mu ho, kdo se vyvaruje zla, bude před ním ochráněn.“

Služebníci Alláhovi, Všemohoucí Alláh nás nabádá k rozvážnosti, abychom nebyli uspěchaní ve vynášení soudů. Všemohoucí praví: „Člověk je stvořen ze spěchu!“ (21:37) Kolik již bylo sporů, kolik rodin rozvrácených, kolik životů zničených kvůli uspěchanému vynesení soudů bez důkazu nebo opodstatnění. Člověk je uspěchaný a tato jeho uspěchanost vede k tomu, že nedbá na to, jak se zachovat. Rychle vyplýtvá svou energii, aniž by si uvědomoval, k čemu spěje, kam směřuje. Ke kolika sporům a neshodám již došlo mezi muslimy kvůli unáhlenosti ve vynášení soudů o lidech, jejich ostouzení bez důkazu nebo opodstatnění, jejich osočování ze sejití na scestí, z odklánění se od víry, či z následování domněnek a tužeb. Proto nám Všemohoucí Alláh ve své moudré Knize přikázal, abychom se ujistili a přesvědčili, než vyneseme nějaký soud. Alláh – chvála Mu – praví: „Vy, kteří věříte! Přijde-li k vám hanebník s nějakou zvěstí, snažte se ji objasnit tak, abyste z nevědomosti své nepoškodili lidi a abyste nemusili litovat toho, co jste učinili.“ (49:6) Nepřátelství lidí kvůli neověřeným zprávám je proti učení islámu a jeho pravidlům. Obviňování lidí z novot a odklonění se od víry bez důkazu či opodstatnění či kvůli právním otázkám, ve kterých se liší i názor islámských učenců, vede k šíření nepřátelství a nevraživosti.Základem je to, aby se každý muslim držel pravidel stanovených Všemohoucím Alláhem, aby dobře smýšlel o svých bratrech a odpouštěl těm, kteří chybovali, a vyhýbal se pošetilým, prosil o ochranu před ponoukáním Ďábla, které vnáší nepřátelství a nevraživost mezi muslimy, aby pochopil vznešenost dobrých mravů. Všemohoucí Alláh praví: „Buď shovívavý, přikazuj vhodné a vyhýbej se pošetilým!“ (7:199)