Spravedlivé míry a váhy

Páteční kázání 12. 9. 2014 (17. dzúl qiʻda 1435), šejch Ahmed Ragab, mešita v Praze

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Dnes budeme inšaAlláh hovořit o sedmém přikázání z deseti, které se nachází v súře al-Anʻám (Dobytek), kde Alláh Nejvyšší říká:

„Dávejte dobré míry i spravedlivé váhy! My pak neukládáme duši břemeno žádné nad její síly.“ (al-Anʻám, 6:152)

Tím nám Alláh přikazuje spravedlivé jednání při přijímání i prodeji a rozdávání. A také říká ve Své Knize těm, kteří to odmítají:

„Běda těm, kdo míru zkracují, kteří - když jim je měřeno - plnou míru od lidí žádají, však když pro druhé měří či váží, ztrátu jim působí! Což si myslí, že nebudou vzkříšeni pro den nesmírný, pro den, kdy lidé před Pána vesmíru předstoupí?“ (al-Mutaffifín, 1-6)

Slovem "Běda" je míněno utrpení a škoda, která je slíbena těm, kdo míru zkracují. Pak verš vysvětluje, o koho se jedná: „kteří, když jim je měřeno, plnou míru od lidí žádají.“ Takže svá práva požadují beze zbytku, avšak práva ostatních nedodržují, ať zkracováním míry nebo při jiných obchodních záležitostech. Používají dvojí metr.

Alláh nechal zničit lid proroka Šuʻajba (mír s ním), jelikož jeho lidé nedodržovali poctivost při obchodování a zkracovali na vahách a navíc ještě přidružovali k Alláhovi. Tím si zasloužili Jeho trest a tento příběh je zmíněn v Korán několikrát, abychom se z něj poučili.

Slova Alláhova: „My pak neukládáme duši břemeno žádné nas její síly“ znamenají, že ten, kdo se vynasnažil v dávání a získání čehokoliv být spravedlivý přitom se omylem spletl, tak není hříšný. Avšak běda mu, spáchá-li to úmyslně.

Alláh také říká: „A buďte spravedliví v míře, když odměřujete, a važte váhami přímými - to pro vás je lepší i nejlepší co do výsledku.“ (al-Isrá, 35)

V jiné súře říká: „Nebe On vyzvedl a váhy stanovil - na váze nepodvádějte, spravedlivě ji stanovte a na váhách neubírejte!“ (ar-Rahmán, 7-9)

Toto neplatí pouze na míry a váhy, ale platí to na veškeré praktiky okrádající lidi o jejich peníze, jako např. uvádění nepravdivého množství nebo jiných informací napsaných na etiketách výrobků nebo falšování obchodních značek.

Mezi okrádání lidí o peníze patří i nezaplacení za odevzdanou práci či nespravedlivé snižování odměny pracujících lidí.

Řekl Posel Alláhuv (s.a.s.): „Zaplaťte najatému pracovníkovi jeho plat, než jeho pot uschne.“

A Prorok (s.a.s.) šel jednou kolem prodavače obilí a vsunul do zrní ruku. Zjistil, že zboží je pod povrchem vlhké a zeptal se prodavače: „Co to je, prodavači?“ Odpověděl: „Déšť jej promočil.“ Prorok (s.a.s.) mu na to řekl: „Dej to navrch, ať je to na očích. Ten, kdo nás klame, nepatří mezi nás.“

Prodávající je povinen předvést kupujícímu pravou kvalitu zboží, aby sám zákazník ohodnotil, jestli cena odpovídá.

Obávejte se Alláha ve způsobech, jakými vyděláváte své peníze, neboť na to budete tázáni v Den soudný.

Prorok (s.a.s.) ve správném výroku řekl: „Nepohne se člověku noha v Den soudný před tím, než bude tázán na čtyři věci: na to, jak strávil život a jak zacházel se svým tělem a jak naložil se svými vědomostmi a jak naložil se svým majetkem.“ Jak každý z nás hodlá odpovědět na tyto otázky?

Služebníci Alláha, obávejte se trestu Pána vašeho a jednejte s lidmi otevřeně a pravdivě, jak nám nařizuje v Koránu, když říká:„A bojte se toho dne, v němž k Alláhu se navrátíte, kdy duše každá bude odměněna podle toho, co si vysloužila, a kdy lidem nebude ukřivděno.“ (al-Baqara, 281)

Kromě toho také musíme mít na paměti, že naše jednání a chování je výzva k islámu. Buď lidi kolem nás přivedeme k tomuto náboženství nebo je od něho odradíme. Tímto způsobem, tedy přes obchodování, se islám rozšířil do Malajsie, Indonésie, Filipín a do jiných zemí. Bylo to prostřednictvím obchodníků z Jemenu, kteří tenkrát přijeli do těchto zemí za obchodem.

(A i do jiných zemí například v Africe se islám dostal díky dobré morálce a dobrému vzoru tehdejších muslimů.)